zabytki_zamek_2

Zámek slezských Piastovců (zvaný též Slezský Wawel) – stojí na místě gotického opevněného hradiska. Nynější podobu získal díky renesanční přestavbě, na níž se podíleli italští stavitelé Jacoppo Parr, Francesco Parr a Bernardo Niuruno. Poté co byl při obléhání města v r. 1741 zničen, byl v letech 1966–1990 rekonstruován. Bohatě zdobené průčelí je považováno za jednu z nejúchvatnějších renesančních památek ve střední Evropě. Jeho součástí je dvorec se zrekonstruovanou trojpodlažní galerií a v přízemí východního křídla se dochovala část síní. V objektu sídlí Muzeum slezských Piastovců. V rámci stálé expozice seznamuje muzeum s dějinami města, slezských Piastovců a prezentuje též slezské sochařství a malířství z období 15.–18. stol. ze sbírek Národního muzea ve Vratislavi, přičemž zde nechybí plátna nejslavnějšího barokního slezského malíře Michala Leopolda Willmanna. Ve sbírkách muzea najdeme mj. sarkofágy lehnicko-břežských knížat a jediný středověký lovecký luk (ze 14. stol.), který se dochoval v celku a který se našel během vykopávek na ulici Mleczna v Břehu.

Zámecký kostel sv. Hedviky – presbytář bývalého kolegiátního kostela vystavěného ve 14. stol. a přestavěného v 16. stol. na mauzoleum lehnicko-břežské linie Piastovců. Po zboření kostela a zbylé zástavby kolegiátního chrámu v r. 1741 se v r. 1783 přikročilo k další rekonstrukci. Během rekonstrukčních prací ve 20. stol. byl kostel regotizován. V chrámové kryptě se dochovalo 22 měděných a cínových sarkofágů s tělesnými pozůstatky lehnicko-břežských Piastovců. Sarkofágy byly vytvořeny v 16.–17. stol. a jsou vysoce oceňovanými památkami hřbitovní architektury. Část z nich je vystavována v muzeu.

kosciol

Kostel sv. Mikuláše – gotická trojlodní bazilika, postavená v letech 1370–1417 na místě předchozího farního kostela. V letech 1884–1885 byla přistavěna věž a přebudován chrámový kůr. V r. 1945 byl zničen, v 60. letech pak opraven. Nachází se v něm jedna z nejvyšších hlavních lodí ve Slezsku vůbec (cca 30 m). Z někdejší bohaté výzdoby interiéru se dochovaly renesanční a barokní epitafy na měšťanských náhrobcích. V presbytáři se dochoval gotický triptych z 15. stol. Při rekonstrukci sakristie byly objeveny gotické polychromie, jejichž vznik spadá mezi léta 1418–1428. V kostele sv. Mikuláše je začátek Stezky středověkých polychromií (modrá trasa). Do oken v sakristii, za varhanami a na bočních lodích jsou vsazeny novodobé vitráže.

kosciol2

Kostel Povýšení svatého Kříže – jednolodní barokní kostel, postavený na místě kláštera a kostela bratří dominikánů zbořeného v r. 1545. Jeho stavbu iniciovali jezuité, kteří do Břehu přišli v r. 1681. Stavba kostela probíhala v letech 1734–1739 podle projektu Josefa Frische. V letech 1739–1745 vyzdobil jezuita Jan Kuben interiér chrámu bohatou iluzionistickou polychromií. V letech 1856–1857 byla podle projektu barona von Wilczka přistavena ke kostelu věž a kostel byl omítnut.

ratusz

Radnice – tato renesanční budova z let 1570–1577 je dílem Jacoppa Parra a Bernarda Niurona. Povstala na místě gotické radnice shořelé v r. 1569. Uvnitř je Velká stropní síň s modřínovým stropem z r. 1648. V severním křídle je raně rokoková Síň konšelů z r. 1746. Do jižní zdi je vezděn renesanční portál, jenž sem byl přenesen z rozebraného měšťanského domu na ulici Zamkowa 6.

gimnazjum

Piastovské gymnázium – někdejší Gymnasium Illustre Bregense postavené v letech 1564–1596 Jacoppem Parrem, zničené v r. 1741 a poté několikrát rekonstruované. Po zničení v r. 1945 bylo opravené v letech 1963–1967. Dochovala se renesanční brána s klenbou a portál brány.

Bývalý minoritský kostel sv. Petra a Pavla – první zmínka o něm pochází z r. 1285, budován byl v letech 1338–1494. V 16. stol. byl přeměněn na zbrojnici. Od r. 1930 plnil funkci skladiště. V jeho útrobách je v hlavní lodi dochována síťová klenba z období kolem roku 1500. Věž kostela se zřítila při povodních v r. 1997.

pomnik

Pomník Nejsvětější Trojice – věnovaný v r. 1731 stavitelem chrámu Janem Kryštofem Melcherem z Prudniku – pravděpodobně jde o dílo Karola Schleina z Nisy.

brama-odrzanska-1

Oderská brána – fragment někdejší městské fortifikace z období renesance, vztyčený v r. 1595 Bernardem Niuronem, přenesený v r. 1895 do Nadoderského parku.

Vzácné měšťanské domy:

  • Dům č. 2 na náměstí s viditelnými gotickými fragmenty;
  • Renesanční měšťanský dům na Chopinově ulici 4 z r. 1597, zrestaurovaný v letech 1883 a 1929;
  • Měšťanské domy č. 8 a 7 z 18. stol. na ulici Jabłkowa
most

Ocelový nosníkový most na Odře z r. 1891 přenesený do Břehu v r. 1954 z obce Fordon u Bydhoště.

Hmotné památky židovské kultury – hřbitov na ulici ks. K. Makarskiego a budova bývalé synagogy (roh ulic Długa a Jagiełły).

Andrzej Peszko